Dnešek je špatný, ale pravda se říkat musí!

Dnešní den nepatří k těm skvělým. Možná bude slunečný a hezký. Ale pro mě i mou rodinu zůstane dnem, kdy se to prostě stalo. Nezbývá než se s tím nějak vyrovnat.

Od loňského roku jsem dlouhodobě a vážně nemocný. Bylo i období, kdy jsem nesměl ven, abych neonemocněl nějakou chřipkou, nebo jinou běžnou chorobou. A tak se rodina rozhodla mi na Vánoce udělat radost novým kamarádem. Dostal jsem koťátko. Byl to kocourek. Krásný a hezky mourovaný.Tak jsem mu dal jméno Mourek. Skvěle si na nás zvykl a za mnou chodil, jako kdyby to byl pes. Velmi mi pomohlo, že byl téměř stále se mnou. Nemyslel jsem na nemoc a měl skvělého přítele. I má žena, i když kočky moc nemusí si ho nakonec oblíbila. Moji dva synové (2 a 5 let) si s ním také rádi hráli. Kocour jim nikdy neublížil, i když vždy k němu nebyli zrovna ohleduplní. Den co den jsme spolu trávili hodně času.

Dnes ráno manželka postrádala naše věrného přítele. Zavedla staršího synka do školky a kocour pořád nikde. Když mi řekla, že zůstaly i granule v misce, tak už mi to bylo divné. Měl jsem jít pryč z domu. Obešel jsem dvorek a prohlédnul dílnu i chlév, jestli jsme ho tam omylem nezavřeli. Nikde nic. Tak jsem vyšel před dům a kousek dál kocoura našel na trávníku vedle cesty. Někdo ho srazil, jak jasně dokazovala skvrna na silnici. Ještěže tam nebohého kocoura nenašla má žena s kluky, když šli do školky! Kocoura jsem pohřbil.

Pro mě hrozné! Byl při mě, když mi bylo nejhůř a teď tohle. Menší syn to nechápe, tak je to vše snadné. Co ale povím tomu většímu?! Mám mu lhát, že se kocour ztratil?! Nejradši bych to udělal. Po delším přemýšlení jsem však došel k závěru, že bude lepší říci mu pravdu. Pravda se totiž říkat má! A je tu ještě jiná věc. Nevím ani, kdo všechno to viděl a kdokoliv by mu to mohl říct. Jestli neúmyslně, nebo schválně je celkem nepodstatné. To už je na povaze lidí. 

Na celou tuto záležitost jistě nikdy nezapomenu. Můžu být rád, že to vše odskákal náš milovaný kocour. Bojím se totiž i o své kluky. Kdejaký trouba má dnes řidičák a jezdí tak, jako by ulice byla Automotodrom! Nebydlím sice u frekventované silnice, ale každý druhý tu proletí jak tryskáč.

Jdu se psychicky připravovat. Za hodinu půjdeme pro synka do školky.